neděle 10. září 2017

13.díl - Víkend jak (ne)má být

Milý deníčku...
Zítra po víkendu začíná škola, připravuji se pomalu ale jistě na maturitní zkoušky, které mě čekají už za rok. Ale nástup do školy mi ztížil víkend plný překvapení...


Jelikož je neděle, ráno začínáme rodinnou snídaní. Služebný nám udělal lívance. Hm, lahoda! 

Po snídani se často koukáme společně na televizi.




Ptala jsem se mámy, jak se má a tak. Má se dobře, ale zajímalo by mě, kam máma tak často mizí. To jsem se nezeptala.











Jelikož je ještě horké léto, skotačila jsem na zahradě. Ráda se někdy proběhnu na zahradě, nebo si lehám do trávy. 











Pak mi ale zavolal strýček, zda bych s ním nezašla na oběd do Bordelleho restaurace. Samozřejmě jsem neodmítla.








A tak jsem vyrazila.


Strýček už na mě čekal. Pěti hvězdičková restaurace znamená formální oblečení.

U Bordelleho snídají, obědvají a  večeří samé celebrity. Před vchodem často stojí paparazzi, kteří usilují o to, aby spatřili a vyfotili alespoň jednu celebritu. Vyhlášené pokrmy dělají z restaurace velmi seriózní podnik. A ceny? O těch raději nemluvím.

A proč tam jedeme my? My jsme taky celebrity. Když je táta slavný, tak je slavná i naše rodina. Zatím nikdo s námi interview nedělal a ani nepotřebuji. Právě tátovy podniky dělají z táty slavného podnikatele.



Před vchodem hrál nějaký pan Víl, který je znám z televizních obrazovek. Je to imitátor a bavič všeho druhu. Tady v Roaring Heights vystupuje a žije. Strýček neodolal se zaposlouchat do jeho vystoupení, mě ale nějaký pan Víl moc nezajímá.





A tak jsme vešli dovnitř. Uvnitř je to rozčleněné do několik pater. V každém patře je jídelna a bar. My jsme zamířili do 2. patra, kde jsou nekuřácké prostory. V přízemí jsou kuchyně a jídlo je dopravováno výtahy. Zajímavý zážitek z luxusní restaurace. Jídlo donesli ihned. Strýček si dal humra, já si dala luxusní Čínský zákusek.

Před vchodem, ačkoliv jsme se zdrželi hodinu, stále oxidoval pan Víl. Když jsem se na něho omylem koukla, řekl:
"Ty jsi ta Rita Tomsonová, dcera místního podnikatele. Už jsem o tobě četl, o vaší rodině se často dovídám z novin."

Dal mi taky autogram. Abych řekla pravdu, nevím, jak o nás získávají novináři informace, ale asi to bude souviset s těmi tátovými večírky. 


 Po vydatném obědě jsem se šla projít. Zamířila jsem do dětského parku. 

Koupila jsem si zmrzku, ale jaksi mi tak trochu upadla na zem. To nevadí, zmrzlin ještě bude.




Pak jsem dostala smsku do Josepha, což mě doopravdy velmi překvapilo, že se koná večírek a zve mě tam. Tak jsem mu odepsala, že jo. Večírek se konal v nějakém miniskladě večírků. Také se strašně moc omlouval za svou aroganci.






Skočila jsem domů pro skútr a už jsem frčela. Doufám, že co nejdřív už budu moct řídit auto. Budu se to muset naučit, abych vůbec získala řidičák.

A byla jsem na místě. Nikdo tam nebyl, bylo mi jasné, že si Joseph ze mě utahuje, ale když přišla barmanka, řekla, že jsem tu správně a doopravdy se tu koná večírek pana Josepha.

A přišel druhý host, hostitel ale ještě nikde. Ta dáma se jmenuje stejně, jako já. Jmenuje se Rita Davis-Welles. Je to pěti hvězdičková celebrita, já mám tři hvězdy.







Už dorazil i hostitel, čekala jsem, že se vše změní. Na omluvu jsem byla zvědavá.








Drinky se už nesli. Ale smím? Nebylo mi 18. "Tady tě nikdo neudá", řekla barmanka, pak jsem zjistila, že to je majitelka tohoto podniku.




Šla jsem za Josephem. Reflektor mě nasvítil, Joseph se ani nehnul, stál a díval se na mě. Omluvil se a já taky. Poplácal mě na rameni a odběhl si na záchod. A to bylo všechno? 










Na večírek dorazila i Shy, tak jsme spolu pokecali. Řekla mi, že se mám taky držet a nechat Josephovi volný průběh. Má pravdu. No a pak jsme šli hrát kulečník. Ten já ráda.









 Bylo mi jasné, že Joseph neplánuje chodit s nikým. Nebo snad už někoho má? Rozhodně jeho aroganci nechápu.



 A už jsme šli na ten kulečník. Při kulečníku se náramně bavím, neboť je to má oblíbená hra. A když ho hrajete se svou nej kamarádkou a ještě k tomu přidáte celebrity. No nádhera. Alespoň něco pozitivního.
A tak dopadl celý večírek. Vlastně podle mého ani nedopadl... Nebýt kulečníku, byla bych už dávno doma. Služebný pro mě zašel, aby se naši nezlobili. Na Josepha kašlu, po tom všem už ho ani nemiluji. 
                 Rita Tomsonová

Žádné komentáře:

Okomentovat