neděle 12. listopadu 2017

22.díl - Politický večírek

Milý deníčku...
Dnešní den si musím obzvlášť zapsat, protože stojí za to si je uschovat. A cože se vlastně stalo? Táta se zamiloval!
 Přišla jsem odpoledne ze školy a uviděla na prahu dveří noviny. Hned na titulní stránce jsem uviděla jméno Bryan Tomson, tedy jméno táty. Šla jsem si číst do obýváku. V článku se píše o jeho stávajícím hnutí na radnici. Vlastně jsem to ani pořádně nečetla, politika není má stránka, jen mě zajímalo, jaký mají na něj lidi názor. A ten je celkem dobrý. Někteří jsou jeho stoupenci, někteří zase odpůrci, hlavně kvůli krachu v Roaring Heights.



Do hodiny na tom samém místě už vypukl "politický" večírek. Hosté byli samozřejmě stoupenci, nebo se zde objevilo pár teenagerů, mých spolužáků, co politika zajímá. Nebo taky proto, že mají na radnici své rodiče.









Večírek byl prostě jako taková propaganda tátovy osobnosti. Jistá Edelaine měla o tátu velký zájem. Tak to tedy řekla, ale nemám absolutně tušení, zda má zájem o tátu jako politika, nebo snad i něco víc?





No jo, ale i tak si spolu povídali celkem dlouho.






To já jsem konverzovala s Vladimírem, je to můj spolužák. Chodíme do stejné třídy.







Ale pak to přišlo! Kdo? Ella... Táta jak ji hned uviděl, okamžitě se do ní zamiloval. Věřte mi, to nelze přehlédnout! Ten tátův výraz moc dobře znám.

Ale málem jsem vypukla smíchy, když on se před ní napařoval. 





Pak byl čas k jídlu. Já nemohla odolat těm sladkým králíčkům. Ale byli až moc sladcí, měla jsem v tu ránu všechnu energii za dnešek zpátky.










A tak jsem neváhala a jakmile se pustila hudba, šla jsem si zatančit. Já byla ovšem jediná, kdo tančil.








A taky jsem zkusila hrát šipky s jednou hodnou paní.





Bohužel jsem uviděla tátu, jak smutné povzlykává. Je mi jasné, že si vzpomněl na mámu a na to, jak nás s Ryanem opustila. Zpátky se to ale už nevrátí...






Dobrá zpráva je, že ho pohled na Ellu uklidňoval. Chtěla jsem mu říci, aby se vzchopil a šel si s ní popovídat. Ale neudělala jsem to.

V ten večer zrovna mrzlo, vršky kolem Hidden Springs byly bílé, byla to však jinovatka.

Ale ráno začalo i sněžit. Byla jsem šťastná, že zase vidím sníh, i když já zimu nerada.





Za to táta snídal a usmíval se při tom. Určitě myslel na Ellu, určitě se mu o ní zdálo! Takhle šťastného jsem ho snad ještě neviděla.











Já na nic nečekala, oblékla jsem se a vyrazila ven do sněhu, než budu muset jít do školy. Chtěla jsem si to pořádně užít.







A tak jsem dováděla v ulicích města, pak jsem to hned zamířila do školy. Musím vám ale říct, že se těším na Vánoce! A taky jsem zvědavá, zda Ella nebude jednoho dne mou nevlastní mámou. 

Rita Tomsonová

Žádné komentáře:

Okomentovat