neděle 17. prosince 2017

27.díl - Konečně rande

Milý deníčku...
Dnes jsem byla poprvé na rande od té doby, co jsme se přistěhovali sem do Hidden Springs. A kdo je tedy mou láskou?




Večer, když jsem se vracela z práce, jsem ani nevěděla, co budu po zbytek dne dělat. To jsem ještě netušila, že na mě bude čekat na stole dopis.







Byl od Nicholase, přijal můj milostný dopis, tak poslal na oplátku taky. A pozval mne na rande, nejprve jsem mu měla teda zavolat, abychom se domluvili. Tak já volala. A Nicholas zvedl telefon a byl celý vedle, když jsem řekla "tady Rita"...






Sraz v hospůdce. Čekala jsem něco romantičtějšího, abych pravdu řekla, ale lepší než nic.









Tady už na mě čekal Nicholas. Začali jsme se bavit nenáročně. Prostě jak se máme, co nového a tak. Oba jsme věděli, že jsme tu pro něco víc, ale neměli jsme odvahu.




Až potom se začal culit. Jen tak z ničeho nic! A to jsem jen říkala, že si táta chce pořídit hausbót.








Objal mě, to jsem taky nečekala...


Líbání jsem taky nečekala, ale doufala jsem v to...







A najednou jsem něco ucítila. Takový hřejivý pocit. Můj život najednou dostal nový smysl.







V noci jsme jeli k nám domů, neměli jsme v plánu nic konkrétního, jen prohlídku našeho domu, který už tak trochu znal. Byl u nás na několika večírcích.

A tak jsme spolu sledovali hvězdy.

Zmiňovala jsem se někdy už, že v Hidden Springs je na obloze vidět více hvězd, než nad Roaring Heights? Asi ano, tahle myšlenka mi proběhla hlavou, když jsem s Nicholasem hledala souhvězdí. Pak jsem si při té myšlence vzpomněla na Bernarda... Nečekám, že ho ještě někdy v životě uvidím. A tak to musím nechat plavat a jít dál.

A Nicholase miluju, to vím a cítím!

Ráno jsem zvedla telefon a pozvala do salónu Nicholase. Jen, jestli nechce navrhnout nový styl... a taky se mi stýskalo.

Nicholas mé pozvání přijal.





Když jsem mu vylíčila, že bez něj nevydržím ani den, zčervenal a slyšela jsem i jeho tep. Je poprvé zamilovaný?







Co Nicholasovi udělalo radost a tím to udělalo radost i mně, že se mu velice líbila změna vzhledu. Například jsem zee svého portfolia vytáhla jeho formální oblek. Mezi kostkovanou košilí a smokingem je veliký rozdíl.

Večer v 19:00 jsem se vracela z práce domů, jako vždy. Byl právě úplněk, všude zajímavě děsivá atmosféra.




Ještě zbývalo si přečíst noviny před spaním. Chodím v 21:00, protože jsem dost unavená, ale po včerejšku a dnešku asi neusnu. Stále na něj myslím.







A co táta? Táta je zaneprázdněn. Píše zase novou knihu, tak sedí ve volném čase u počítače. Já se ale nemůžu dočkat, až se s Nicholasem opět shledám.

Rita Tomsonová

Žádné komentáře:

Okomentovat