neděle 28. ledna 2018

31.díl - Bany a večírek

Milý deníčku...
Dnes jsem si konečně splnila sen a adoptovala jsem si koníka! Je to ještě hříbátko, ale už teď jsem na něj pyšná. Jmenuje se Bany a je to kluk. Ale hezky popořadě.
Nicholas šel ráno do práce, já ještě spala. Jako novinář vstává už v 7:00, dnes byla zrovna sobota, to on má taky směny.



Já v sobotu nepracuji, mám volno, takže vstávám později. Probudila jsem se asi v 8:30. Hned první, na co jsem myslela, (když nepočítám Nicholase), byl koník. Chtěla jsem ho adoptovat již dnes.







Najedla jsem se, dala jsem si skvělé palačinky od táty.

A pak jsem šla prát, to je u nás normální sobota. Ale dnes toho prádla bylo až moc. Ale to není tak důležité.




Hned po praní jsem si sedla k notebooku a šla jsem vyhledávat. Do vyhledávače jsem napsala 'Adopce koníka v Hidden Springs', hned jsem našla stránky s možnostmi adoptování koně. Neváhala jsem a vybrala si hnědáka samce. Nechala jsem mu jeho stávající jméno - Bany.



Pravda, nebylo to včera, kdy jsem řekla tátovi a Nicholasovi, že chci koně. Bylo to tak před měsícem... Takže za tu dobu táta zařídil stavbu stájí.

A už je doma! Vítej Bany.

Mazlíček vyžaduje spoustu péče. Posledního mazlíčka jsme měli v Roaring Heights - pejska Matouše. Teď jsem si na něj po velmi dlouhé době vzpomněla.

S Banym je zábava. Těším se, až vyroste, budeme spolu jezdit na závody. To bude senzace.

A večer jsme si jeli s Nicholasem užívat na diskotéku.





Nevím, kdy jsem byla na společenské akci naposledy...









Byl tu vlastně Nicholasem uspořádán večírek, všude samé známé tváře.

Ella, Edelaine, Cassidy, Andrew, John... Možná ani skoro všechny ty lidi neznám.

Edelaine ale ano, šla jsem si s ní zadžusovat hlavou dolů. To jsem teprve strhla pozornost.

Pak jsem na parketu tančila s Andrewem, Nicholas si odskočil na záchod, to má z toho, že do sebe lije všechno, co mu na baru dají pod nos.

Pak jsem trsala s Ellou.

Pak si šel nalít i džus Nicholas. Já mu říkala, ať už nic nepije, nebo bude v noci lítat na záchod.

A tak jsme si konečně šli zatancovat zase společně. Já a Nicholas. Samozřejmě zase později donesl nějaký koktejl. Já myslela, že mi z něj štrejchne.

Ovšem to nebylo všechno. Pak se vřítila do klubu policie, že se narušuje noční klid. Pravda, je už půl třetí ráno...

Všichni tedy šli domů, ovšem klub se ještě nezavíral. S majitelem policie nemluvila, jen nás přišla varovat. Fajn, takže jsme šli tančit spolu dál. A byli jsme tam až do rána do zavírací doby. Ráno mě bolela dost hlava. Už nikdy...

Rita Tomsonová

Žádné komentáře:

Okomentovat