neděle 11. února 2018

33.díl - Je jaro!

Milý deníčku...
Právě začalo jaro a já s Nicholasem jsme si plánovali, že vyjedeme na jarní festival.
Ráno se nám nechtělo vstávat, a když už jsme chtěli vstát, tak jsme zase v té posteli zůstali a pokusili jsme se o miminko!

Pak jsme už na festival po snídani přeci jen dorazili. Vydal se s námi i táta, ale potkat velmi naštvanou Ellu vážně nechtěl.

Všichni účastníci festivalu otáčeli hlavy, co se děje. Ella na tátu tak ječela, že to muselo být slyšet snad i na druhém konci města.



Táta se jí omlouval nespočetně mnohokrát, ale ona mu už neodpustila. Měla jsem jí sto chutí říci, že za to můžu prakticky já, já se tak hezky o tátovi zmiňovala, ale Nicholas mě zarazil. Prý už to nemá smysl, stačí se na tu Ellu jen podívat...





"Raději se přesuneme k něčemu veselejšímu," navrhla jsem Nicholasovi.

A tak jsme spolu tančili ploužák a muchlovali jsme se na parketu. Moc lidí tam nebylo, kteří by uměli tančit, takže jsme si na parketu mohli dělat, co se nám zlíbí.




Ještě před koncem jsme zašli do fotobuňky se vyfotit. To, že je jaro, na Nicholasové náladě poznáte hned!








Za to táta z festivalu doslova utíkal. Asi chtěl být sám...



Šel do parku úplně sám. Už jsem se mu omlouvala, že je to má vina. Táta mi to stejně za zlé nepovažuje. To Blake tak zareagovala. Ale že se táta nechal... Možná měl v sobě docela dost alkoholu, třeba si Blake spletl s Ellou. Obě jsou blondýny! To bude ono!





A my o vlku a vlk nás zve na večírek. Rozhodli jsme se to na festivalu zabalit a jít s Nicholasem na večírek. Nechtělo se mu, měl prý pro mě ještě překvapení, ale nakonec se nechal překecat.

I když už jsou teplejší dny, stále nejsou dostatečně teplé na venkovní koupání. Tak jsme si s Nicholasem udělali selfie u bazénu alespoň.



I Blake si nás musela vyfotit. Možná bych se s Blake neměla vůbec bavit po tom všem, co udělala. Nevím, je to takové složité. Zase i ona má pocit viny a nemůžu ji jen tak opustit, chudák by se možná zhroutila. Tak jsem ji uklidnila a ať už to hodí za hlavu.





Bavila jsem se s Nicholasem moc dobře. Pak mi řekl, že mi chce odhalit to jeho překvapení.

"Rito Tomsonová, vezmeš si mě?"


Nemohla jsem ani říct slůvko. Byla jsem tak vyšokovaná, ale v dobrém slova smyslu.

 Měla jsem takovou radost. Jistě, že jsem mu řekla ANO!


Mám ho ráda ze všech nejvíc na světě!

A táta? Těším se, co řekne, až mu oznámíme, že se chceme brát. Mezitím si ale táta hledá společnost úplně někde jinde, s mým koníkem.

Rita Tomsonová

Žádné komentáře:

Okomentovat